Výstava pro galerii Veteran Arena v Olomouci je zaměřena velmi specificky na velkoformátové „kresby malbou“ z první polivny 80. let. Jedná se o expresivní malby na plátně či na papíru, vytvářené různými netradičními postupy, do nichž se promítla jistá výrazová síla a uvolněnost. Tato uvolněnost byla zapříčiněna nenadálou šancí pro Aleše Veselého vycestovat na přelomu 70. a 80. let do Německa pracovat na velkých sochách. Pro výstavu byli vybrány velkoformátové díla o rozměrech až 2,2 x 5 metrů. Celkový počet vystavovaných děl bude cca 20 kusů. Díla pocházejí z autorova depozitu a ze zápůjčky Musea Kampa – Nadace Jana a Medy Mládkových.
Aleš Veselý patří k nejvýraznějším osobnostem české umělecké scény, se kterou se můžeme setkávat již od první poloviny 60. let . Přesto, že je především velkým sochařem, zabývá se i kresbou, malbou, grafikou či tvorbou environmentálních projektů. Věnuje se řadě různorodých témat, všechny polohy jeho tvorby však mají cosi společného. Cosi, jako neuvěřitelnou energii vystupující z jeho děl, která je živena touhou po monumentalitě. Po monumentalitě, která však není nutně spojena s velkými rozměry, ale po monumentalitě obsahové. Veselého práce obsahují jak osobní filosofické vzorce, tak snahu o silný expresivní výraz. Téměř neustále komentuje vztah člověka ke společnosti, přírodě či vesmíru. Věnuje se otázkám řádu a chaosu, zkoumání prostoru, vyrovnávání sil pomocí tahů, pnutí, tlaků, či možnostem lidského poznání.
Výstava bude otevřena návštěvníkům od 26.10. a potrvá do konce listopadu tohoto roku.
Souběžně probíhá ojedinělá výstava historických telefonů a telefonní techniky. Unikátní kolekce více než 380 dobových přístrojů přiblíží návštěvníkům vývoj telefonní techniky.
Muzeum je otevřeno denně mimo pondělí a úterý, od 10 do 17 hodin (do 30. listopadu). Prosinec – leden je muzeum zavřeno – probíhá technická přestávka.
Vstupné na výstavu obrazů Aleše Veselého a historických telefonů je již součástí vstupného do muzea historických automobilů, kde je možno shlédnout přes 160 exponátů.
Aleš Veselý o svých kresbomalbách (7. – 9. 3. 2005):
Já mám ve své tvorbě od samého počátku neustálý silný svár mezi expresí a ratiem. Mezi nekontrolovatelným, spontánním „výhřezem“ – jakousi explosí výrazu a mezi dlouhým a pomalým se nořením do problému, do jakési důmyslně budované stavby. Tam, kde čas dopustí, že se tyto ambivalentní složky setkají, dochází k ideální symbióze. Ale přesto někdy spontánně převládne jedna nad druhou. Nebráním se tomu. Stalo se na přelomu 70. a 80. let, kdy pro mě nastala neuvěřitelná šance práce na dvou enormě velkých a desítkytunových sochách v Německu (1979 a 1980). Uvolnilo to ve mně obrovskou, dlouho zadržovanou energii, která se vybíjela nejen pracovním nasazením, ale i explosí nápadů a kresebných záznamů. A to vše v prostředí, v němž jsem téměř po dva roky byl přítomen, vnímal a nasával atmosféru vrcholící Beuysovy éry i dravého zrodu hnutí „Neue Wilde“. Vše bylo prosyceno tím „Hunger nach Bildern“. A navíc všechny významné výstavy jako „Von hier aus“ jsem měl jako na dlani. To samozřejmě uvolnilo a osvobodilo moji vnitřní potřebu spontánně a bez omezení uvolnit a dát průchod právě na tuto chvíli načasované vnitřní explosi. Po návratu z německých továrních hal nebyla šance dál pracovat na obrovských sochách – což pro mne bylo tím nejpřirozenějším – tak jsem vzal několikametrové role papíru a to, co by jinak bylo zhmotněno do prostoru, mně nahradilo gesto velkých „kresbomaleb“.
místa k vystavení ojedinělých historických automobilů a motocyklů i celé sbírky.